Tak vás opět zdravím,
tentokrát již z Nigérie. V prvních dvou dnech jsem se k dopisu moc nedostal, tak to napravuji až teď. Pokusím se to nějak srozumitelně sestručnit, protože se toho přihodilo docela hodně.
Tak začnu příletem. Když jsme vystoupili z letadla, tak bylo asi něco po půl šesté, tma a venku nějakých 25C. Kontrolou na letišti jsme prošli docela v pořádku. Richard na nás čekal. A pak jsme jeli přímo do našeho města Jos, což je asi nějaké 3 hodiny cesty. První kulturní šok byla pro nás samotná doprava na silnicích. Nigerijci totiž vůbec nepoužívají blinkr, jen na sebe troubí a předjíždí jak se jim zachce - platí tam asi nepsané pravidlo, že se musí vyplnit mezera mezi auty :)
I když jsme byli nevyspaní (přes noc jsme totiž v letadle taky moc nespali, jsme totiž pozorovali osvícenou noční Evropu a severní Afriku), tak jsme sledovali i cestou krajinu. Na nějaké fotky z prvních dvou dní se můžete podívat zde: http://picasaweb.google.com/vanacekj/NigerieI S focením je to tu těžké a nedoporučuje se moc fotit na ulici atp, takže jsem pořídil nějaké fotky zejména z auta.
Pak jsme se ubytovali. Bydlíme zde: http://maps.google.com/maps?q=9.876651,8.874316&num=1&t=k&sll=9.9244,8.893388&sspn=0.087934,0.128059&ie=UTF8&ll=9.876718,8.874282&spn=0.000766,0.001725&z=19
Je to v takovém komplexu, který patří Luteránské církví. No a večery zde v Nigérii jsou takové romantické - při svíčkách. Na elektřinu se zde nedá spoléhat. Takže první noc jsem se při svíčce osprchoval a šel spát. Zrovna měli ve vedlejší budově nějaké církevní shromáždění, což bylo trošku hlasité, ale aspoň jsem pak usnul při nigerijských chválách. První den jsem asi vypadal tak trochu jako vyoraná myš, jednak spousta změn, ale i ta únava po cestě.
V neděli jsme šli do Hillcrest church na bohoslužbu. Cesta tam byla zajímavá, protože na ulici jsem viděl lidi jenom ve svátečním oblečení (já tomu říkám, že měli na sobě sváteční pyžamo - prostě africké oblečení) no a měli v ruce Bibli a šli na bohoslužby do svých církví. To byl pro mě takový zajímavý a příjemný pohled. Jinak HC se nachází ve školním komplexu, je to soukromá škola zejména pro děti misionářů. Takže v neděli tam byla spousta misionářů z různých organizací. Bylo příjemné znovu zase vidět i nějaké bělochy - v sobotu večer jsem si totiž vyšel po okolí a žádného bělocha jsem neviděl, ačkoliv zde ve městě je spousta cizinců.
No takže jsme zapálili adventní svíčku a pak jsme jeli na oběd k Dvorakovým. Frank Dvorak teď bude mým šéfem. A tak nás provedl po domě. Jinak jeho otec pochází z Prahy, ale on se narodil až USA.
K večeru jsme šli na modlitební, kde nás bylo asi 10 lidí, všechno Wycliffe misionáři a spousta z nich už několik let byla i v jiných zemí na misii. Takže jsme měli možnost je poznat a vlastně jsme tam pak zůstali až do večera, hráli jsme jednu stolní hru spolu.
No a dneska ráno jsme šli do kanceláře. Richard nás provedl, zařídili jsme ještě nějaké administrativní záležitosti. Frank mi vysvětloval, co přesně dělají a co mě tam bude čekat atp. Byla to velká spousta informací, ale pěkně to všechno vysvětloval.
Digitalizují zde zvukové záznamy Bible, ale nejenom Bible - také chvály a svědectví atp. Množí DVDčka, magnetofonové kazety, ale také zpracovávají Bibli pro taková zvláštní zařízení - Proclaimer a Megavoice. Oba slouží jako přehrávače a umožňují přímo “listovat” Biblí. Ale třeba se zde i dabuje film Ježíš podle Lukášova evangelia, zrovna příští týden budeme dabovat 3 krátká videa (marnotratného syna, milosrdného Samaritána...).
Jinak potýkáme se zde s takovými zajímavými překvapeními a problémy:) První je určitě elektřina, která funguje jen někdy a když funguje, tak není kvalitní, takže se zde musí používat stabilizátory, iventory a i generátory. Zkrátka se zde musí používat navíc zařízení, na která nejsme zvyklí. A to se týká i vody - ta se musí filtrovat, abychom ji mohli vůbec pít nebo si s ní čistit zuby. Ovoce, které nemá silnou slupku, tak musíme nejdříve dezinfikovat v bělidle atp. Jinak jsme očkovaní na spoustu věci (mně asi chybí jen očkování proti vzteklině - tak doufám, že mě lev zde nepokouše :) . První den jsem se hned přihlásil na internet a tam mě také čekalo několik překvapení, např. přístup na seznam.cz z Nigérie je zakázaný, takže budu používat hlavně wycliffe emailový účet. Facebook mě také nechtěl pustit, ale po tom, co jsem prošel testem (musel jsem identifikovat přátele na fotkách), tak teprve mě pustil. A dokonce se mi vrátili i nějaké dopisy od vás jako nedoručené.
Teď večer kupodivu elektřina jde, tak jsem se pustil do psaní tohoto dopisu.
Vypadá to tu dobře, rychle si zvykáme a Richard nám pomáhá se zde aklimatizovat, pomáhá nám se všemi praktickými věcmi. Za domem nám běhají po stěnách nějaké ještěrky a Frank nám říkal, že jsou tu zde i půlmetroví netopýři, tak doufám, že se mi je podaří vyfotit.
Vy si tam asi už užíváte zimní radovánky v ČR, co?
Děkuji za vaši podporu a zdravím
Honza
tentokrát již z Nigérie. V prvních dvou dnech jsem se k dopisu moc nedostal, tak to napravuji až teď. Pokusím se to nějak srozumitelně sestručnit, protože se toho přihodilo docela hodně.
Tak začnu příletem. Když jsme vystoupili z letadla, tak bylo asi něco po půl šesté, tma a venku nějakých 25C. Kontrolou na letišti jsme prošli docela v pořádku. Richard na nás čekal. A pak jsme jeli přímo do našeho města Jos, což je asi nějaké 3 hodiny cesty. První kulturní šok byla pro nás samotná doprava na silnicích. Nigerijci totiž vůbec nepoužívají blinkr, jen na sebe troubí a předjíždí jak se jim zachce - platí tam asi nepsané pravidlo, že se musí vyplnit mezera mezi auty :)
I když jsme byli nevyspaní (přes noc jsme totiž v letadle taky moc nespali, jsme totiž pozorovali osvícenou noční Evropu a severní Afriku), tak jsme sledovali i cestou krajinu. Na nějaké fotky z prvních dvou dní se můžete podívat zde: http://picasaweb.google.com/vanacekj/NigerieI S focením je to tu těžké a nedoporučuje se moc fotit na ulici atp, takže jsem pořídil nějaké fotky zejména z auta.
Pak jsme se ubytovali. Bydlíme zde: http://maps.google.com/maps?q=9.876651,8.874316&num=1&t=k&sll=9.9244,8.893388&sspn=0.087934,0.128059&ie=UTF8&ll=9.876718,8.874282&spn=0.000766,0.001725&z=19
Je to v takovém komplexu, který patří Luteránské církví. No a večery zde v Nigérii jsou takové romantické - při svíčkách. Na elektřinu se zde nedá spoléhat. Takže první noc jsem se při svíčce osprchoval a šel spát. Zrovna měli ve vedlejší budově nějaké církevní shromáždění, což bylo trošku hlasité, ale aspoň jsem pak usnul při nigerijských chválách. První den jsem asi vypadal tak trochu jako vyoraná myš, jednak spousta změn, ale i ta únava po cestě.
V neděli jsme šli do Hillcrest church na bohoslužbu. Cesta tam byla zajímavá, protože na ulici jsem viděl lidi jenom ve svátečním oblečení (já tomu říkám, že měli na sobě sváteční pyžamo - prostě africké oblečení) no a měli v ruce Bibli a šli na bohoslužby do svých církví. To byl pro mě takový zajímavý a příjemný pohled. Jinak HC se nachází ve školním komplexu, je to soukromá škola zejména pro děti misionářů. Takže v neděli tam byla spousta misionářů z různých organizací. Bylo příjemné znovu zase vidět i nějaké bělochy - v sobotu večer jsem si totiž vyšel po okolí a žádného bělocha jsem neviděl, ačkoliv zde ve městě je spousta cizinců.
No takže jsme zapálili adventní svíčku a pak jsme jeli na oběd k Dvorakovým. Frank Dvorak teď bude mým šéfem. A tak nás provedl po domě. Jinak jeho otec pochází z Prahy, ale on se narodil až USA.
K večeru jsme šli na modlitební, kde nás bylo asi 10 lidí, všechno Wycliffe misionáři a spousta z nich už několik let byla i v jiných zemí na misii. Takže jsme měli možnost je poznat a vlastně jsme tam pak zůstali až do večera, hráli jsme jednu stolní hru spolu.
No a dneska ráno jsme šli do kanceláře. Richard nás provedl, zařídili jsme ještě nějaké administrativní záležitosti. Frank mi vysvětloval, co přesně dělají a co mě tam bude čekat atp. Byla to velká spousta informací, ale pěkně to všechno vysvětloval.
Digitalizují zde zvukové záznamy Bible, ale nejenom Bible - také chvály a svědectví atp. Množí DVDčka, magnetofonové kazety, ale také zpracovávají Bibli pro taková zvláštní zařízení - Proclaimer a Megavoice. Oba slouží jako přehrávače a umožňují přímo “listovat” Biblí. Ale třeba se zde i dabuje film Ježíš podle Lukášova evangelia, zrovna příští týden budeme dabovat 3 krátká videa (marnotratného syna, milosrdného Samaritána...).
Jinak potýkáme se zde s takovými zajímavými překvapeními a problémy:) První je určitě elektřina, která funguje jen někdy a když funguje, tak není kvalitní, takže se zde musí používat stabilizátory, iventory a i generátory. Zkrátka se zde musí používat navíc zařízení, na která nejsme zvyklí. A to se týká i vody - ta se musí filtrovat, abychom ji mohli vůbec pít nebo si s ní čistit zuby. Ovoce, které nemá silnou slupku, tak musíme nejdříve dezinfikovat v bělidle atp. Jinak jsme očkovaní na spoustu věci (mně asi chybí jen očkování proti vzteklině - tak doufám, že mě lev zde nepokouše :) . První den jsem se hned přihlásil na internet a tam mě také čekalo několik překvapení, např. přístup na seznam.cz z Nigérie je zakázaný, takže budu používat hlavně wycliffe emailový účet. Facebook mě také nechtěl pustit, ale po tom, co jsem prošel testem (musel jsem identifikovat přátele na fotkách), tak teprve mě pustil. A dokonce se mi vrátili i nějaké dopisy od vás jako nedoručené.
Teď večer kupodivu elektřina jde, tak jsem se pustil do psaní tohoto dopisu.
Vypadá to tu dobře, rychle si zvykáme a Richard nám pomáhá se zde aklimatizovat, pomáhá nám se všemi praktickými věcmi. Za domem nám běhají po stěnách nějaké ještěrky a Frank nám říkal, že jsou tu zde i půlmetroví netopýři, tak doufám, že se mi je podaří vyfotit.
Vy si tam asi už užíváte zimní radovánky v ČR, co?
Děkuji za vaši podporu a zdravím
Honza
V Jos 22.11.2010
Žádné komentáře:
Okomentovat