sobota 30. dubna 2011
pátek 29. dubna 2011
16. dopis
Jàumí big,
opět vás zdravím z Afriky. Tak je už po Velikonocích a i po volbách. Volby kupodivu zde ve městě proběhly hladce a obešly se i bez větších nepokojů. V okolních státech, ale určité nepokoje panovaly (http://www.christiantoday.com/article/more.than.500.dead.in.nigeria.election.violence/27891.htm).
Dnes po týdnu jsme šli poprvé znovu do práce, neboť jsme měli volno celý týden od minulého pátku až do středy, která byla pro jistotu vyhlášena dnem volna, neboť v úterý probíhaly poslední volby. Ale jelikož do kanceláře mám jen pár metrů, tak jsem v ní trávil i přesto některé dny během tohoto volna, aby trošku víc ubylo práce.
Na Velký pátek jsme měli v církvi shromáždění a i ten den jsme drželi půst až do večera. Půst jsme zakončili pořádným bramborákem. Kamarádka totiž se ho chtěla ještě naučit, než odjedu, tak jsme se domluvili, že jí ukážu, jak se dělá. Tak jsme se do něj pustili. Kamarádka se ale neustále podivovala, že neustále ochutnávám směs, ale to jsem jen hlídal chuť. Ona prý když vaří, tak neochutnává – dá tam jen předepsané množství surovin a koření dle receptu a to je vše. Jestli tak vaří i ostatní Nigerijci, tak to asi mnohé vysvětluje:)
Pak jsem ji učil pár českých frází a ona vyprávěla o tom, jak to tady kdysi vypadalo, když tu nebyly takové nepokoje. Říkala, že ty nepokoje, které se tu objevují, tak se začaly objevovat až po 11. září. Jinak ona se svou rodinou žila v muslimské oblasti. Byli křesťané a s muslimy trávili spoustu volného času, společně si hráli jako děti a i třeba Vánoce trávili spolu. Ale pak po 11. září se situace změnila a oni se museli přestěhovat, neboť proběhl útok na jejich dům. Krize začala v roce 2001, pak další hlavní byla v roce 2008 – mezi nimi tu ale panovalo určité napětí.
Na Velkou neděli jsem byl ráno v církvi a po shromáždění mi přišla smska od jednoho Nigerijce, kterého jsem potkal v lednu a o kterém jsem již něco napsal. Jeho otec byl totiž velvyslancem ve Srbsku (zrovna když tam začala válka), takže i on pochytil nějaké srbské fráze, a tak rozumí i trošku některým českým výrazům. Chtěl se se mnou setkat a já také, protože jsme se od ledna už neviděli. Já jsem ale zrovna pospíchal domů péct bábovku, protože náš soused – luteránský pastor nás pozval na sváteční oběd. Tak jsem kamarádovi navrhl, ať se tedy staví za mnou, že aspoň na chvilku si pokecáme. Tak za chvíli došel a během pečení bábovky jsme si začali povídat o spoustě věcí, hlavně jsem zjistil, že tedy nebydlí v Lagosu, jak jsem si to tak nějak vyvodil z jeho posledního rozhovoru, ale hned v sousední čtvrti. Což je paráda, škoda jen, že jsem to nevěděl dříve, mohl jsem se s ním vidět častěji. Hned na začátku se mě zeptal, z kterého města vlastně jsem. Tak mu povídám, že z Brna. A on, že něco o něm ví – že je tam biblická škola Slovo života. Já mu povídám, že my jsme tam měli biblickou školu SŽ. Nakonec jsem zjistil, že dokonce prošel biblickou v Uppsale. Studoval tam 9 měsíců. Dostal se tam skrze srbského pastora SŽ Radovana Bogdanoviče a o brněnské biblické ví proto, protože tam odjelo několik Srbů studovat. Jak je ten svět malý!
Tak jsem mu ukázal pár fotek z brněnské církve, znal samozřejmě osoby jako Bengt Wedemalm, Micael Lundin a jiné švédské misionáře. Ukázal jsem mu i nějaké fotky z Uppsaly a i z Bělehradu, hodně ho to potěšilo. Znovu si vybavil nějaká místa. Pro něho to bylo totiž několik let zpátky.
Pak jsme s Martinem zašli k sousedovi (v tu neděli dokonce soused farář šel ráno vzbudit Martina, aby nezaspal ráno do kostela, začínalo se u nich totiž výjimečně o hodinu dříve).
Odpoledne tu pak proběhla velká průtrž mračen. Velmi silně pršelo a byl i silný vítr, který vyvracel např. billboardy. A nejspíš i vyvrátil elektrické vedení, protože od toho deště jsme 2 dny neměli elektřinu. Jinak teď je tu pořád tak nějak pod mrakem a občas prší. Ale zase je tu chladněji s příjemným větříkem. Ale na opálení to už nebude, s tím jsme tu už zaváhali.
Tak a už jen měsíc a odlétáme. Místo „adventního kalendáře“ tu teď odpočítáváme pilulky antimalarik, které nám ještě zbývají.
Martin teď vyjíždí s našim šéfem do sousedního Nigeru (stát v Nigérii, ne ten na severu od Nigérie) na 4 dny. Když byste na ně mysleli při svých modlitbách, tak by to bylo skvělé, protože v oblastech, přes které pojedou, jisté napětí panuje.
Mějte se s Pánem!
Honza
V Jos 28. 4. 2011
opět vás zdravím z Afriky. Tak je už po Velikonocích a i po volbách. Volby kupodivu zde ve městě proběhly hladce a obešly se i bez větších nepokojů. V okolních státech, ale určité nepokoje panovaly (http://www.christiantoday.com/article/more.than.500.dead.in.nigeria.election.violence/27891.htm).
Dnes po týdnu jsme šli poprvé znovu do práce, neboť jsme měli volno celý týden od minulého pátku až do středy, která byla pro jistotu vyhlášena dnem volna, neboť v úterý probíhaly poslední volby. Ale jelikož do kanceláře mám jen pár metrů, tak jsem v ní trávil i přesto některé dny během tohoto volna, aby trošku víc ubylo práce.
Na Velký pátek jsme měli v církvi shromáždění a i ten den jsme drželi půst až do večera. Půst jsme zakončili pořádným bramborákem. Kamarádka totiž se ho chtěla ještě naučit, než odjedu, tak jsme se domluvili, že jí ukážu, jak se dělá. Tak jsme se do něj pustili. Kamarádka se ale neustále podivovala, že neustále ochutnávám směs, ale to jsem jen hlídal chuť. Ona prý když vaří, tak neochutnává – dá tam jen předepsané množství surovin a koření dle receptu a to je vše. Jestli tak vaří i ostatní Nigerijci, tak to asi mnohé vysvětluje:)
Pak jsem ji učil pár českých frází a ona vyprávěla o tom, jak to tady kdysi vypadalo, když tu nebyly takové nepokoje. Říkala, že ty nepokoje, které se tu objevují, tak se začaly objevovat až po 11. září. Jinak ona se svou rodinou žila v muslimské oblasti. Byli křesťané a s muslimy trávili spoustu volného času, společně si hráli jako děti a i třeba Vánoce trávili spolu. Ale pak po 11. září se situace změnila a oni se museli přestěhovat, neboť proběhl útok na jejich dům. Krize začala v roce 2001, pak další hlavní byla v roce 2008 – mezi nimi tu ale panovalo určité napětí.
Na Velkou neděli jsem byl ráno v církvi a po shromáždění mi přišla smska od jednoho Nigerijce, kterého jsem potkal v lednu a o kterém jsem již něco napsal. Jeho otec byl totiž velvyslancem ve Srbsku (zrovna když tam začala válka), takže i on pochytil nějaké srbské fráze, a tak rozumí i trošku některým českým výrazům. Chtěl se se mnou setkat a já také, protože jsme se od ledna už neviděli. Já jsem ale zrovna pospíchal domů péct bábovku, protože náš soused – luteránský pastor nás pozval na sváteční oběd. Tak jsem kamarádovi navrhl, ať se tedy staví za mnou, že aspoň na chvilku si pokecáme. Tak za chvíli došel a během pečení bábovky jsme si začali povídat o spoustě věcí, hlavně jsem zjistil, že tedy nebydlí v Lagosu, jak jsem si to tak nějak vyvodil z jeho posledního rozhovoru, ale hned v sousední čtvrti. Což je paráda, škoda jen, že jsem to nevěděl dříve, mohl jsem se s ním vidět častěji. Hned na začátku se mě zeptal, z kterého města vlastně jsem. Tak mu povídám, že z Brna. A on, že něco o něm ví – že je tam biblická škola Slovo života. Já mu povídám, že my jsme tam měli biblickou školu SŽ. Nakonec jsem zjistil, že dokonce prošel biblickou v Uppsale. Studoval tam 9 měsíců. Dostal se tam skrze srbského pastora SŽ Radovana Bogdanoviče a o brněnské biblické ví proto, protože tam odjelo několik Srbů studovat. Jak je ten svět malý!
Tak jsem mu ukázal pár fotek z brněnské církve, znal samozřejmě osoby jako Bengt Wedemalm, Micael Lundin a jiné švédské misionáře. Ukázal jsem mu i nějaké fotky z Uppsaly a i z Bělehradu, hodně ho to potěšilo. Znovu si vybavil nějaká místa. Pro něho to bylo totiž několik let zpátky.
Pak jsme s Martinem zašli k sousedovi (v tu neděli dokonce soused farář šel ráno vzbudit Martina, aby nezaspal ráno do kostela, začínalo se u nich totiž výjimečně o hodinu dříve).
Odpoledne tu pak proběhla velká průtrž mračen. Velmi silně pršelo a byl i silný vítr, který vyvracel např. billboardy. A nejspíš i vyvrátil elektrické vedení, protože od toho deště jsme 2 dny neměli elektřinu. Jinak teď je tu pořád tak nějak pod mrakem a občas prší. Ale zase je tu chladněji s příjemným větříkem. Ale na opálení to už nebude, s tím jsme tu už zaváhali.
Tak a už jen měsíc a odlétáme. Místo „adventního kalendáře“ tu teď odpočítáváme pilulky antimalarik, které nám ještě zbývají.
Martin teď vyjíždí s našim šéfem do sousedního Nigeru (stát v Nigérii, ne ten na severu od Nigérie) na 4 dny. Když byste na ně mysleli při svých modlitbách, tak by to bylo skvělé, protože v oblastech, přes které pojedou, jisté napětí panuje.
Mějte se s Pánem!
Honza
V Jos 28. 4. 2011
středa 20. dubna 2011
15. dopis
Jàumí big,
tak po delší době zase píši pár řádků. Zde mezitím proběhly volby, které provázel zpočátku i tak trochu zmatek. Ve volebních místnostech totiž chyběly volební lístky, a tak se všechny volby posunuly o jeden týden, příští úterý jsou poslední – bude se volit guvernér a vláda v každém nigerijském státě. Jinak dva předešlé termíny proběhly pokojně, jen v ostatních státech byly nějaké nepokoje. V Jos ale naštěstí proběhly v klidu. Teď minulou sobotu se volil prezident. Byl zvolen Goodluck Jonathan (Ten byl i doposud „náhradním“ prezidentem. Prezident totiž zemřel, a tak se jím stal jako premiér). Ale jakmile se objevily výsledky, tak se začaly objevovat nepokoje – jak v okolních státech, tak i v Jos. Tak se prosím stále modlete za pokoj pro tuto oblast.
tak po delší době zase píši pár řádků. Zde mezitím proběhly volby, které provázel zpočátku i tak trochu zmatek. Ve volebních místnostech totiž chyběly volební lístky, a tak se všechny volby posunuly o jeden týden, příští úterý jsou poslední – bude se volit guvernér a vláda v každém nigerijském státě. Jinak dva předešlé termíny proběhly pokojně, jen v ostatních státech byly nějaké nepokoje. V Jos ale naštěstí proběhly v klidu. Teď minulou sobotu se volil prezident. Byl zvolen Goodluck Jonathan (Ten byl i doposud „náhradním“ prezidentem. Prezident totiž zemřel, a tak se jím stal jako premiér). Ale jakmile se objevily výsledky, tak se začaly objevovat nepokoje – jak v okolních státech, tak i v Jos. Tak se prosím stále modlete za pokoj pro tuto oblast.
Jinak já poslední týdny zpracovávám nahrávky, které jsme nedávno pořídili. Práce je tu dost. Teď je trošku taková monotónní, neboť sedím celé dny za počítačem a procházím a upravuji jednotlivé nahrávky - kapitolu po kapitole. Když to tak zpracovávám, tak si někdy pokládám otázku, o čem se tam vlastně mluví. Když se tam objeví nějaká jména, tak si obsah nějak domyslím. Ale začal jsem při práci i pokukovat do českého překladu, takže hned je jasné o čem je řeč, a navíc možná i pochytím nějaké cizojazyčné fráze:)
Když práce začala být taková monotónní, tak jsem si stáhl český namluvený NZ. A když jsem si ho poslechl, tak to byla paráda, úplně něco jiného, než kdy to člověk čte sám. Zejména se mi na tom líbil ten cizí hlas, který to vyslovoval, nebyl to totiž můj, kterým to čtu jen tak v duchu. A možná i místní lidé, pro které teď zpracovávám tyto zvukové nahrávky, také podobně ocení mluvené slovo z Písma.
Jelikož poslední soboty probíhaly volby, tak s tím byl spojený i omezený pohyb a různá bezpečnostní opatření, proto se nedalo ani vyrazit nikam na vandr, tak jsem dny trávil prací v kanceláři, neboť ji máme u nás ve dvoře. A na večer jsme chodívali k naším sousedům – mladá anglická rodinka se dvěmi malými holčičkami.
Když práce začala být taková monotónní, tak jsem si stáhl český namluvený NZ. A když jsem si ho poslechl, tak to byla paráda, úplně něco jiného, než kdy to člověk čte sám. Zejména se mi na tom líbil ten cizí hlas, který to vyslovoval, nebyl to totiž můj, kterým to čtu jen tak v duchu. A možná i místní lidé, pro které teď zpracovávám tyto zvukové nahrávky, také podobně ocení mluvené slovo z Písma.
Jelikož poslední soboty probíhaly volby, tak s tím byl spojený i omezený pohyb a různá bezpečnostní opatření, proto se nedalo ani vyrazit nikam na vandr, tak jsem dny trávil prací v kanceláři, neboť ji máme u nás ve dvoře. A na večer jsme chodívali k naším sousedům – mladá anglická rodinka se dvěmi malými holčičkami.
V neděli tu nám konečně začalo období dešťů. Pár dní to bylo už cítit ve vzduchu a až konečně v neděli spadly kapky. Nejdřív to vypadalo, že asi půjdu až na druhou bohoslužbu, protože když jsem se chystal vyjít, tak se rozpršelo, ale pršelo asi jen 2 minuty. Pak jen jakoby slabounce mrholilo, tak jsem to prošel do církve v pořádku. Potom se ještě v poledne rozpršelo – ale asi jen tak na 5 minut. Následoval příjemný studený větřík, který jsem si k večeru vychutnával. I dnes to podnebí tu vypadalo jako u nás v ČR – mraky, chlad, vítr atp. - to asi abychom se začali pomalu aklimatizovat nazpět:)
Už skoro měsíc a odlétáme zpátky, uteklo to rychle a zvykli jsme si tu. Po návratu asi nás budou čekat pořádné post-kulturní šoky. Nebudeme už jezdit na motorce bez přilby, předjíždět jak je libo, smlouvat cenu s obchodníky, trávit večery při svíčkách, ale naopak se budeme znovu učit používat blinkr, pít vodu z kohoutku, nosit kraťase, sledovat předpověď počasí atp.
Jelikož já poslední týdny nedělám nic moc nového, tak zkusím napsat něco krátce o Martinovi, co zde dělá. Martin tu má kompletně na starosti počítače a síť. Stará se o to, aby fungovala síť, Internet, elektřina a hlavně za ním chodí lidé s nejrůznějšími problémy ohledně počítačů, tiskáren atp. Není divu, že si u kolegů vysloužil přezdívku „king“. Kromě toho i občas vypomáhá na workshopech v NBTT (Nigeria Bible Translation Trust) a v Hillcrest škole dokonce i učil žáky češtinu!
Celý den až do večera tráví v kanceláří a když je zrovna někde mimo, tak si dá na dveře nápis, že je zrovna na lovu (Frank totiž v protější kanceláři vyvěšuje, že je na rybách.)
Ještě na něho prozradím, že po příjezdu domů se nejvíce těší (tedy kromě přítelkyně samozřejmě) na to, až zformátuje svůj počítač, zajde k holiči a … a 3. věc mi vypadla z hlavy (asi něco s jídlem).
Celý den až do večera tráví v kanceláří a když je zrovna někde mimo, tak si dá na dveře nápis, že je zrovna na lovu (Frank totiž v protější kanceláři vyvěšuje, že je na rybách.)
Ještě na něho prozradím, že po příjezdu domů se nejvíce těší (tedy kromě přítelkyně samozřejmě) na to, až zformátuje svůj počítač, zajde k holiči a … a 3. věc mi vypadla z hlavy (asi něco s jídlem).
A byl jsem i dokonce v místní televizi, protože na ní se vysílají shromáždění z mé církve, zejména z konference, která byla v únoru. Upozornila mě na to jedna církevní babička, protože mě jednu dobu dlouho neviděla (když se neobjevím v církvi nebo přijdu pozdě, tak si to hned každý všimne – nj. jsem v církvi jediný bature), a tak si na mě vzpomněla, kde asi jsem (to bylo když jsem byl zrovna mimo město).
Děkuji za modlitby, finance a i občasné zprávy od vás!
Honza
V Jos 18. 4. 2011
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)