11. dopis

Tak po delší době vás opět zdravím z Afriky!
Tentokrát se zaměřím více na finance, jak jsem se minule i o tom zmiňoval. Pokusím se napsat, jak tu hospodaříme a co kolik tu stojí, co se dá sehnat v obchodech atp.
Nejdříve ale chci poděkovat za pravidelnou finanční podporu a začít o tom, jak to vlastně s ní vypadá. Celkově si myslím, že vše vypadá v pořádku a že nakonec se i podařilo vyplnit finanční mezeru, kterou jsem měl před samotným odletem. Wycliffe z ČR nám peníze přeposílává na další Wycliffe účet, ze kterého si je chodíme osobně vyzvedávat u naší účetní. Deset procent příjmů je odváděno přímo na misijní práci Wycliffe. Účetní z ČR nám posílá výpisy příjmů - teď mám tedy pouze za listopad a prosinec. A podle nich to vypadá, že potřebná částka (kolem 15 tis. měsíčně) je pokryta - přispívají i lidé z jiných sborů nebo i někteří lidé jednorázově, takže díky jim se mezery zaplní. Čekáme i na výpisy výdajů tady z Nigérie, takže více budu vědět asi až potom.
A teď něco konkrétněji:)
První měsíc jsme zaplatili prodloužení víza, které stálo kolem 80 tisíc naira (1Kč je přibližně N8) a různé prvotní výdaje (dokoupení potřebného vybavení, odvoz z letiště, léky atp.). Teď tedy čerpáme peníze už jen na samotný pobyt a pak už jen na zpáteční odlet, snad už nebudou žádné mimořádné výdaje. Co se týká měsíčních výdajů, tak ubytování nám přijde na přibližně $100 na osobu. Což je výhoda, že tu jsme dva, protože tak se můžeme společně podělit a ušetřit. Pak samozřejmě jsou výdaje za jídlo, o tom napíši více až ke konci dopisu. A telefonní poplatky, transport, hospodyně atp.
Ze začátku se u nás 2 hospodyně střídaly dvakrát týdně. Vypomáhaly nám s nakupováním, vypráním, umytím podlahy atp. Takže jsme si nemuseli dělat starosti o tyhle věci. Jenomže obě otěhotněly a výsledkem toho bylo, že v lednu jsme hospodařily úplně sami. Ale od únoru se nám podařilo sehnat novou, která nám pomůže aspoň vyprat a umýt podlahu, která je neskutečně zaprášená. Ale o zdejších prašných podmínkách jsem již psal. Když se třeba sprchuji, tak se i divým, kolik je ze mě špíny.
Nakupování bylo první týdny obtížnější, protože jsme pořádně neznali hodnotu věcí, potravin atp. A navíc jelikož jsme cizinci ze západu, tak dostáváme automaticky na tržištích vyšší cenu. Ale první měsíce nám nakupovala naše hospodyně, což celkově vycházelo pro nás levněji a my jsme aspoň poznali cenu jednotlivých věcí. Ale jinak v kamenných obchodech je fixní cena. Stravovat se chodíme různě. Já většinou chodívám do nigerijské restaurace, která je taková lidovější. Oběd tu přijde na N250. Je sice ostrý, ale už jsem si trochu zvykl. Navíc nedávno jsem objevil, že mají něco, co je podobné našemu rizotu, které zbožňuji. Jmenuje se to jeloff a je to dokonce tradiční africké jídlo. Anebo si dávám knedlík (obrovská knedla z krupice) s polévkou Egusi. S masem je to velmi obtížné, ne že by tu nebylo, ale nedokážeme ho pokousat:) Bývá totiž hodně gumové. Tato restaurace je kousek od naší kanceláře. Navíc když vyjdu z našeho dvora na ulici, tak až tehdy si většinou během dne uvědomím, že jsem stále v Africe - provoz na ulici, spousta Nigerijců, krámek s opravou motorek, obchody, zvuk klaksonů atp.
Ale každý den nejíme nigerijské jídlo - to by asi zatím nás žaludek nevydržel. Vaříme si a občas chodíme i do jiných restaurací i na nějaké to pořádné evropské jídlo jednou za čas. Chodíme hlavně k Číňanům na porci polévky:) Ta přijde sice na N400, ale je to obrovská porce s nudlemi. Nejdříve se proto musím do ní pustit vidličkou a až potom mohu použít lžíci. Nachází se hned vedle jejich pekárny, ale není tam žádný nápis, že je to restaurace, takže asi málokdo o ní ví. Jídelníček je samozřejmě v mandarinštině a angličtině. Ale Číňané anglicky moc neumí, tak se jídla objednávají podle souřadnic z jídelního lístku. Když přijdeme, tak se posadíme do jedné z menších místností a zazvoníme na zvonek. Přijde většinou nigerijská obsluha a hned si automaticky objednáváme naší oblíbenou polévku - D6:)
Nebo se dá jít najíst i k Libanoncům, u nich menu přijde na N1000. A navíc většinu evropských potravin seženeme právě u nich v obchodě.
Je tu hodně levných věcí, ale i spousta drahých. K těm dražším obecně patří maso a mléčné výrobky.

A teď se pokusím vypsat pár věcí jen tak pro přehled a srovnání.
diesel N110
super N65
marmeláda N350
cornflakes N350
cukr N370
mouka N300
10 cibulí N250
10 brambor N250
1 paprika 50N
olej N550
maso na řízky N1000
čerstvé mléko N400
1 vejce N30
toustový chléb N250
trs špenátu N60
1l jogurtu N400
trs banánů N300
plechovka fazolí N200
jam N150
1l balené vody N100
400g suchého mléka N600
toaleťák N50
miska burákového másla N800
svíčky N200
cesta motorkou do centra N100

S jízdou na motorkách je to tu zajímavé. Poskládá se na ni i celá rodinka a převáží na nich skoro cokoliv (třeba i prase). Jednou jsem dokonce i viděl, jak si jeden Nigerijec zakoupil velikou postelovou matraci a na odvoz použil právě motorku. Matraci si dal na záda a přidržoval ji oběma rukama. Řidič musel jet velmi pomalu, protože jinak by to toho pána odfouklo i spolu s matrací.

Nakupovat se dá hned na ulici. Ale v obchodě není moc velký výběr potravin a je to spíše takový koloniál. Bydlíme hned vedle velké křižovatky, tak je tu spousta dalších obchůdků a stánků se zeleninou, hotovými jídly atp. Pro větší výběr zeleniny a potravin musíme do centra. Chleba kupujeme u Číňanů v pekárně - je to totiž při cestě, když jedeme k někomu na návštěvu.

Se musím ještě pochlubit, že se nám podařilo sehnat i strouhanku - dokonce i v plechovce! Nigerijci ji totiž vůbec nepoužívají. A láhev fanty přijde na N60 a má daleko lepší chuť než u nás. Ale voda pro změnu tu má také jinou chuť, ale to bude asi naším vodním filtrem:(

Koncem příštího týdne odjíždím s Frankem a dvěmi dalšími spolupracovníky na jeden větší projekt - během dvou týdnů budeme nahrávat celý Nový zákon. Těším se na to, ale bude to znamenat i určité starosti, vyšší místní teploty, otázku stravování atp. Takže bude potřeba i modliteb, aby tento náš výjezd byl úspěšný a vše se podařilo, aby se to nemuselo nahrávat znovu, protože to místo se nachází velmi daleko a z ruky.
A zároveň příští týden bude probíhat konference v mojí církvi, takže i na ni jsem zvědavý.

Jinak nám se tu také oteplilo, takže už nemusím večer spávat ve spacáku.

Ještě jednou děkuji za pravidelnou podporu - jak finanční, tak i modlitební. A připomínám, že pokud byste chtěli potvrzení o darech, tak si o něj napište buď mně nebo české Wycliffe kanceláři (wo_czech@wycliffe.org)

Zdraví Honza