středa 20. dubna 2011

15. dopis

Jàumí big,
tak po delší době zase píši pár řádků. Zde mezitím proběhly volby, které provázel zpočátku i tak trochu zmatek. Ve volebních místnostech totiž chyběly volební lístky, a tak se všechny volby posunuly o jeden týden, příští úterý jsou poslední – bude se volit guvernér a vláda v každém nigerijském státě. Jinak dva předešlé termíny proběhly pokojně, jen v ostatních státech byly nějaké nepokoje. V Jos ale naštěstí proběhly v klidu. Teď minulou sobotu se volil prezident. Byl zvolen Goodluck Jonathan (Ten byl i doposud „náhradním“ prezidentem. Prezident totiž zemřel, a tak se jím stal jako premiér). Ale jakmile se objevily výsledky, tak se začaly objevovat nepokoje – jak v okolních státech, tak i v Jos. Tak se prosím stále modlete za pokoj pro tuto oblast.
Jinak já poslední týdny zpracovávám nahrávky, které jsme nedávno pořídili. Práce je tu dost. Teď je trošku taková monotónní, neboť sedím celé dny za počítačem a procházím a upravuji jednotlivé nahrávky - kapitolu po kapitole. Když to tak zpracovávám, tak si někdy pokládám otázku, o čem se tam vlastně mluví. Když se tam objeví nějaká jména, tak si obsah nějak domyslím. Ale začal jsem při práci i pokukovat do českého překladu, takže hned je jasné o čem je řeč, a navíc možná i pochytím nějaké cizojazyčné fráze:)
Když práce začala být taková monotónní, tak jsem si stáhl český namluvený NZ. A když jsem si ho poslechl, tak to byla paráda, úplně něco jiného, než kdy to člověk čte sám. Zejména se mi na tom líbil ten cizí hlas, který to vyslovoval, nebyl to totiž můj, kterým to čtu jen tak v duchu. A možná i místní lidé, pro které teď zpracovávám tyto zvukové nahrávky, také podobně ocení mluvené slovo z Písma.
Jelikož poslední soboty probíhaly volby, tak s tím byl spojený i omezený pohyb a různá bezpečnostní opatření, proto se nedalo ani vyrazit nikam na vandr, tak jsem dny trávil prací v kanceláři, neboť ji máme u nás ve dvoře. A na večer jsme chodívali k naším sousedům – mladá anglická rodinka se dvěmi malými holčičkami.
V neděli tu nám konečně začalo období dešťů. Pár dní to bylo už cítit ve vzduchu a až konečně v neděli spadly kapky. Nejdřív to vypadalo, že asi půjdu až na druhou bohoslužbu, protože když jsem se chystal vyjít, tak se rozpršelo, ale pršelo asi jen 2 minuty. Pak jen jakoby slabounce mrholilo, tak jsem to prošel do církve v pořádku. Potom se ještě v poledne rozpršelo – ale asi jen tak na 5 minut. Následoval příjemný studený větřík, který jsem si k večeru vychutnával. I dnes to podnebí tu vypadalo jako u nás v ČR – mraky, chlad, vítr atp. - to asi abychom se začali pomalu aklimatizovat nazpět:)
Už skoro měsíc a odlétáme zpátky, uteklo to rychle a zvykli jsme si tu. Po návratu asi nás budou čekat pořádné post-kulturní šoky. Nebudeme už jezdit na motorce bez přilby, předjíždět jak je libo, smlouvat cenu s obchodníky, trávit večery při svíčkách, ale naopak se budeme znovu učit používat blinkr, pít vodu z kohoutku, nosit kraťase, sledovat předpověď počasí atp.
Jelikož já poslední týdny nedělám nic moc nového, tak zkusím napsat něco krátce o Martinovi, co zde dělá. Martin tu má kompletně na starosti počítače a síť. Stará se o to, aby fungovala síť, Internet, elektřina a hlavně za ním chodí lidé s nejrůznějšími problémy ohledně počítačů, tiskáren atp. Není divu, že si u kolegů vysloužil přezdívku „king“. Kromě toho i občas vypomáhá na workshopech v NBTT (Nigeria Bible Translation Trust) a v Hillcrest škole dokonce i učil žáky češtinu!
Celý den až do večera tráví v kanceláří a když je zrovna někde mimo, tak si dá na dveře nápis, že je zrovna na lovu (Frank totiž v protější kanceláři vyvěšuje, že je na rybách.)
Ještě na něho prozradím, že po příjezdu domů se nejvíce těší (tedy kromě přítelkyně samozřejmě) na to, až zformátuje svůj počítač, zajde k holiči a … a 3. věc mi vypadla z hlavy (asi něco s jídlem).
A byl jsem i dokonce v místní televizi, protože na ní se vysílají shromáždění z mé církve, zejména z konference, která byla v únoru. Upozornila mě na to jedna církevní babička, protože mě jednu dobu dlouho neviděla (když se neobjevím v církvi nebo přijdu pozdě, tak si to hned každý všimne – nj. jsem v církvi jediný bature), a tak si na mě vzpomněla, kde asi jsem (to bylo když jsem byl zrovna mimo město).

Děkuji za modlitby, finance a i občasné zprávy od vás!

Honza

V Jos 18. 4. 2011

Žádné komentáře:

Okomentovat