16. dopis

Jàumí big,

opět vás zdravím z Afriky. Tak je už po Velikonocích a i po volbách. Volby kupodivu zde ve městě proběhly hladce a obešly se i bez větších nepokojů. V okolních státech, ale určité nepokoje panovaly (http://www.christiantoday.com/article/more.than.500.dead.in.nigeria.election.violence/27891.htm).

Dnes po týdnu jsme šli poprvé znovu do práce, neboť jsme měli volno celý týden od minulého pátku až do středy, která byla pro jistotu vyhlášena dnem volna, neboť v úterý probíhaly poslední volby. Ale jelikož do kanceláře mám jen pár metrů, tak jsem v ní trávil i přesto některé dny během tohoto volna, aby trošku víc ubylo práce.

Na Velký pátek jsme měli v církvi shromáždění a i ten den jsme drželi půst až do večera. Půst jsme zakončili pořádným bramborákem. Kamarádka totiž se ho chtěla ještě naučit, než odjedu, tak jsme se domluvili, že jí ukážu, jak se dělá. Tak jsme se do něj pustili. Kamarádka se ale neustále podivovala, že neustále ochutnávám směs, ale to jsem jen hlídal chuť. Ona prý když vaří, tak neochutnává – dá tam jen předepsané množství surovin a koření dle receptu a to je vše. Jestli tak vaří i ostatní Nigerijci, tak to asi mnohé vysvětluje:)

Pak jsem ji učil pár českých frází a ona vyprávěla o tom, jak to tady kdysi vypadalo, když tu nebyly takové nepokoje. Říkala, že ty nepokoje, které se tu objevují, tak se začaly objevovat až po 11. září. Jinak ona se svou rodinou žila v muslimské oblasti. Byli křesťané a s muslimy trávili spoustu volného času, společně si hráli jako děti a i třeba Vánoce trávili spolu. Ale pak po 11. září se situace změnila a oni se museli přestěhovat, neboť proběhl útok na jejich dům. Krize začala v roce 2001, pak další hlavní byla v roce 2008 – mezi nimi tu ale panovalo určité napětí.

Na Velkou neděli jsem byl ráno v církvi a po shromáždění mi přišla smska od jednoho Nigerijce, kterého jsem potkal v lednu a o kterém jsem již něco napsal. Jeho otec byl totiž velvyslancem ve Srbsku (zrovna když tam začala válka), takže i on pochytil nějaké srbské fráze, a tak rozumí i trošku některým českým výrazům. Chtěl se se mnou setkat a já také, protože jsme se od ledna už neviděli. Já jsem ale zrovna pospíchal domů péct bábovku, protože náš soused – luteránský pastor nás pozval na sváteční oběd. Tak jsem kamarádovi navrhl, ať se tedy staví za mnou, že aspoň na chvilku si pokecáme. Tak za chvíli došel a během pečení bábovky jsme si začali povídat o spoustě věcí, hlavně jsem zjistil, že tedy nebydlí v Lagosu, jak jsem si to tak nějak vyvodil z jeho posledního rozhovoru, ale hned v sousední čtvrti. Což je paráda, škoda jen, že jsem to nevěděl dříve, mohl jsem se s ním vidět častěji. Hned na začátku se mě zeptal, z kterého města vlastně jsem. Tak mu povídám, že z Brna. A on, že něco o něm ví – že je tam biblická škola Slovo života. Já mu povídám, že my jsme tam měli biblickou školu SŽ. Nakonec jsem zjistil, že dokonce prošel biblickou v Uppsale. Studoval tam 9 měsíců. Dostal se tam skrze srbského pastora SŽ Radovana Bogdanoviče a o brněnské biblické ví proto, protože tam odjelo několik Srbů studovat. Jak je ten svět malý!

Tak jsem mu ukázal pár fotek z brněnské církve, znal samozřejmě osoby jako Bengt Wedemalm, Micael Lundin a jiné švédské misionáře. Ukázal jsem mu i nějaké fotky z Uppsaly a i z Bělehradu, hodně ho to potěšilo. Znovu si vybavil nějaká místa. Pro něho to bylo totiž několik let zpátky.

Pak jsme s Martinem zašli k sousedovi (v tu neděli dokonce soused farář šel ráno vzbudit Martina, aby nezaspal ráno do kostela, začínalo se u nich totiž výjimečně o hodinu dříve).

Odpoledne tu pak proběhla velká průtrž mračen. Velmi silně pršelo a byl i silný vítr, který vyvracel např. billboardy. A nejspíš i vyvrátil elektrické vedení, protože od toho deště jsme 2 dny neměli elektřinu. Jinak teď je tu pořád tak nějak pod mrakem a občas prší. Ale zase je tu chladněji s příjemným větříkem. Ale na opálení to už nebude, s tím jsme tu už zaváhali.

Tak a už jen měsíc a odlétáme. Místo „adventního kalendáře“ tu teď odpočítáváme pilulky antimalarik, které nám ještě zbývají.

Martin teď vyjíždí s našim šéfem do sousedního Nigeru (stát v Nigérii, ne ten na severu od Nigérie) na 4 dny. Když byste na ně mysleli při svých modlitbách, tak by to bylo skvělé, protože v oblastech, přes které pojedou, jisté napětí panuje.


Mějte se s Pánem!


Honza

V Jos 28. 4. 2011